tipy pro zacatecniky
• Ovládání Nebudu popisovat jednotlivé ovládací prvky, od toho je český manuál a majitelé dema je najdou i v tomto PDF souboru (800 KB). S některými se pak můžete názorně seznámit i přímo v tréninku, jenž je součástí plné hry a jehož koncepce je velice užitečná pro nácvik jak kliček, tak i kombinací a střelby včetně standardních situací z libovolného místa na trávníku. Prostě vše tak, jak má být. Ještě předtím, než ale přistoupíte ke hře, doporučuji pořádně nastavit její ovládání, které při šikovném rozložení nabízí opravdu hodně. Hlavně doporučuji si vyhrát s ručně řízenými přihrávkami, které je možné posílat jak vzduchem, tak po zemi s volitelnou silou. Jsou výborným doplňkem k přihrávkám klasickým, přihrávkám do běhu, centrům i přihrávkám střelou, protože jejich trajektorie a dynamika je zase trochu jiná, razantnější, a tudíž se s jejich pomocí dá šikovně uvolnit. Rozložení ovládacích tlačítek na gamepadu v podstatě odpovídá základnímu rozvržení tak, jak je nabízí hra. Přední tlačítka L1, L2, R1 a R2 nemá význam měnit, šestici tlačítek na pravý palec používám tak, že se na ně pěkně vejde přihrávka, centr i střelba. A v horní řadě je přihrávka do běhu, ruční přihrávka po zemi (na obrázku ve hře značeno jako L3) i ruční přihrávka vzduchem (značeno jako R3). Tím mám pěkně pohromadě vše, co potřebuji, i to, co hra pro ovládání nabízí. Totéž doporučuji i vám, protože řada hráčů právě na používání ručně řízených přihrávek „zapomíná“ a je to velká škoda. K tomu, aby mi přihrávky s volitelnou silou fungovaly, bylo potřeba na druhé obrazovce s ovladačem nastavit v dolní části položku Left Analog Stick na hodnotu Pass namísto standardního Move. • Trénink V PES3 se vyplatí být trpělivý a nehrnout se rovnou do mistrovské ligy. Série tréninků, která je pro hráče připravena, je výbornou školou, kde se dá spousta věcí v klidu naučit. Vypíchnu jen stručně to nejpotřebnější v pořadí, v němž je doporučuji absolvovat. Začněte lekcemi o základním (opravdu ale jen základním) ovládání hry (položka Controls v Training Mode). Zjistíte zde mimojiné třeba to, že se dá ovládat i golman, a to buď automatickým vybíháním proti útočníkovi s míčem, anebo i zcela volně. Obojí se naučte využívat. Dále doporučují přejít do menu Beginner Lesson a projít si už s ručně ovládaným hráčem několik lekcí na trávníku, simulujících skutečné herní situace. Za povšimnutí zde stojí poznatek, že nejste hrou nijak omezováni v pohybu jako v sérii FIFA, a tak lze hráči pohybovat, i když na ně letí míč anebo s nimi skákat do střel či lehat do přihrávek. Challenge Training je režim, kde plníte určité fotbalové úkoly se zadaným limitem, který je potřeba pro úspěšné absolvování a přechod na vyšší úroveň překonat. Najdete tu krom jiného třeba střelbu či centrování míčů na cíl s vyhodnocovanou přesností, známou „anču“, kde honíte pomocí přihrávek ty, kdo jsou uvnitř a snaží se vám míč sebrat. Zde jsou zase limity tvořeny bodováním každé přihrávky, s rozlišením, zda jde o přihrávku „pouze“ na sousedního hráče, anebo odvážnější skrz střed. Jsou tu ale i další disciplíny omezené třeba časově (dribling mezi kužely) a to vše je výbornou školou pro vaši techniku. Poslední formou trénunků je tzv. Free Training, tedy zcela volný trénink na trávníku, dostupný i z režimu mistrovské ligy (Master League). Zde si prostě vyberete tým, naběhnete na trávník a tam si můžete dělat, co se vám zlíbí. Přihrávat, kličkovat, střílet, trénovat auty, rohy, přímé kopy na bránu i centrované, penalty, prostě cokoli. Projděte si v klidu bohaté tréninkové menu, které nabízí několik zajímavostí. Zmíním třeba volbu Play Again, která dovoluje uložit právě odehranou situaci a pak ji opětovně drillovat. Formation Settings zase skrývá možnost si pro trénink přibrat, které hráče chcete a v jakém počtu potřebujete – a to nejen v týmu vašem, ale lze si vybrat i protivníky! Zahráváte-li standardní situaci, můžete si pomocí Select kicker/thrower vybrat, kdo z hráčů bude jejím aktérem. To samé pak jde dělat i přímo v zápase a určitě toho využijte třeba při přímáku, kde hodně hraje roli, kterou nohou daný hráč do míče kopne. Třešinkou pak je i položka Rest, kdy unaveným hráčům doplníte vydanou energii. Chci upozornit i na možnost kdykoli během tréninku či zápasu změnit konfiguraci ovladače. To se bude hodit hlavně v začátcích, kdy si budete zvykat a sem tam něco přenastavíte. Prostě pohoda. Podobně funguje položka Player Settings, která zase zpřístupní možnost změnit způsob přepínání kurzoru a možnost ovládat golmana, případně přepnout do režimu trenéra namísto aktivního hráče. To vše zase najdete také přímo při rozehraném zápase. Změnu tréninkového režimu umožňuje položka Training Menu. Volit lze mezi volným tréninkem, narážečkami, přímými kopy a rohy zleva či zprava. Jinými slovy – jde trénovat úplně všechno. Zde jen zopakuji, že volné kopy lze zahrávat z libovolného místa které si zvolíte a pokud vyberete místo ve vápně, jdete kopat penaltu. Šikovnou pomůckou je ukazatel vzdálenosti od branky, který využijete při nácviku vhodné razance, falše a dalších faktorů, které volný kop ovlivňují, jakož i k zaměření střely. • Technika Hra není jen o zvládnutí dílčích prvků, ale o schopnostech je propojit v celek a naučit se různé finty a způsoby přenášení hry používat přímo ve hře. V PES3 najdete celkem pět obtížností, plus speciální obtížnosti použité pro režim Master League. Do té bych se ale nehrnul a nechal si ji na později. Začal bych klasickými přáteláky. Doporučuji vybrat nějaký středně dobrý tým a s ním zkoušel nastupovat proti různým soupeřům. PES3 nabízí ovládací možnosti hodně bohaté, ale to zdaleka neznamená, že je všechny musíte používat. Spíš bych řekl, že vždy využijete nějakou podmnožinu, na kterou se budete soustředit a podle toho bude vypadat i váš momentální herní styl. V první řadě bych něco rád zmínil o obtížnostech. Nejnižší je typická tím, že se hodí pro nácvik nových technik a prvků, jelikož soupeř není nijak důrazný a projeví se spíš občasným vedením míče, zatímco přihrávky a centry nechává téměř bez povšimnutí. Určitě bych na této obtížnosti několik zápasů absolvoval, než přejde do ruky aspoň základní zásoba ovládacích prvků. Je dobré si hned tady navyknout na přihrávky do běhu a narážečky, které jsou dobrou metodou, jak svého hráče uvolnit. Druhá obtížnost už je o něco složitější a počítač zde hraje v podstatě opravdový fotbal. Dokonce si troufám tvrdit, že na ní nějakou dobu zůstanete, než se jej naučíte s přehledem porážet. Tato obtížnost je vhodná pro očichání si, jakými metodami lze vytvářet brankové příležitosti. Dobrou metodou jsou úniky po křídlech s následnými centry či přihrávkami do středu vápna, případně průnik přímo s křídelním útočníkem až ke golmanovi. V této obtížnosti je dobré se naučit zakončovat a využívat nabízených šancí. • Opravdový fotbal Třetí obtížnost už vás jen tak k něčemu nepustí a přijde na řadu potřeba nasadit opravdu kombinační hru. Sólové úniky, které byly na předchozí úrovni možné, se už zdaleka tak často neujmou, stejně jako snadný průchod do vápna. Zde přijdete na to, že cílem k vypracování brankové příležitosti je v drtivé většině případů kombinace, a to poctivá čutaná se vším všudy. Půjde o to nalézt vždy aspoň trochu volného spoluhráče a hru pomalu přesouvat směrem k soupeřově svatyni. Centry a jejich příjem je obtížnější a soupeř vám jen tak laciný míč nenabídne. To platí i o rychlých přihrávkách vzduchem k hranici vápna, které už příliš často nezužitkujete. Přes to všechno se občas vyskytne i nějaký ten kiks, což je jen dobře a odpovídá to reálu. Ale spoléhat se na to zdaleka nepůjde. Můj tip je pilovat kombinaci a přihrávky společně se změnou tempa hry. Hra nabízí kromě normálního pohybu i několik úrovní zrychlení a naopak i pohyb zpomalený. Každý se hodí na něco a je třeba se naučit správné tempo volit. PES3 není o zběsilém běhání na nejvyšší rychlost. Brzy zjistíte, že si tak zbytečně moc předkopáváte míč a snadno o něj přijdete, navíc se vaši hráči brzy unaví a ke konci byste potřebovali vystřídat většinu týmu. Neběhejte zběsile a zrychlujte jen tehdy a tak, jak je nutné. Spíš než se hnát za soupeřem s jedním chlapem přes půl trávníku raději přepněte na výhodněji postaveného obránce. Rovněž není účelem se za hráči hnát, jakmile se zmocní míče. Často je lepší si na ně v klidu vyčkat kus před vápnem a zformovat své řady. • Změny herního tempa Pomalé tempo (držíte L1) se dobře hodí při kličkování, tedy v okamžiku kontaktu se soupeřovým hráčem. PES3 nenabízí mnoho varietních parádiček, zato disponuje spoustou přirozených metod, jak protivníka klamat. Jedním ze způsobů je třeba pohyb do opačné strany, kdy hráč udělá jednoduchou, ale účinnou kličku pod sebe a otočí se o 180 stupňů. Další jednoduchou a zároveň účinnou metodou je náhlá změna rychlosti pohybu. Dohání-li vás zezadu či z boku soupeř, přepněte těsně před kontaktem rychlost na vyšší, případně ještě předtím zpomalte, ať je následná akcelerace ještě vyšší. Pro pobíhání s míčem je vhodná rychlost, standardně vyvolaná držením tlačítka R2. Při ní vcelku dobře vedete míč a váš pohyb není nijak pomalý. Ještě vyšší rychlost pak docílíte držením tlačítka R1, což je právě dobré použít pro náhlé zrychlení. Při tomto pohybu si ale předkopáváte míč dost od nohy a proto jej doporučuji používat pouze pro úniky či dočasná zrychlení. • Speciální pohyby Naopak rychle se s míčem zastavit lze tak, že nedržíte žádné směrové tlačítko a zaráz stisknete tlačítka R1 + R2. Šikovný, ale už trochu složitější, je pohyb do strany. Běžíte-li s míčem se stisknutým tlačítkem R2, klepněte (a hned pusťte) do směrového tlačítka kolmo na váš pohyb. Hráč začne provádět úkroky daným směrem. Využít toho lze třeba před vápnem, kde se vám obránci staví do cesty a je těžké vypálit tak, abyste je prostřelili. A právě úkrokem lze najít tu správnou skulinu. Jste-li v režimu úkroků, můžete ještě s míčem i couvat. Stiskněte a držte směrové tlačítko směrem vzad vůči postavení vašeho hráče. Efektní je rovněž přehození míče přes hlavu a otočení se o 180 stupňů. Stačí v okamžiku, kdy je míč před vaším hráčem ve vzduchu stisknout směrové tlačítko do opačného směru, než kterým se dívá. U tohoto prvku je důležité vystihnout vhodný okamžik, vlastní provedení je velice jednoduché. Dokonce lze takto přehodit míč vícekrát, pokud po prvním přehozu stisknete tlačítko R2 a opět přepnete do opačného směru. Po přehození míče přes hlavu samozřejmě může následovat centr anebo rána rovnou z voleje, to už je na vás. Některé ze zde popisovaných prvků jsem zachytil do názorného videosestřihu (8,5 MB, DivX). • Klamání tělem Výborný způsob, jak oklamat golmana, je naznačení střely. Stiskněte tlačítko pro střelbu a vzápětí tlačítko pro přihrávku. Další variantou je stisknutí střely a vzápětí ještě jednou střelu a přihrávku. Je potřeba to provádět rychle, ale jde to. A dokonce je ještě jedna varianta, kdy stisknete střelbu třikrát a nakonec přihrávku. Klamat tělem se dá i v různých jiných situacích. Jednou z nich je při úkrocích, kdy stiskněte zároveň tlačítka R1 + R2 a zvolíte směr pro pohyb dopředu pod úhlem 45 stupňů. Zajímavé je i překročení míče, což znamená, že jej necháte projít skrz hráče. Stačí v okamžiku, kdy se míč blíží, stisknout tlačítko R1. Současným stisknutím tlačítek R1 + R2 probudíte hráče, čekajícího na přicházející přihrávku či centr. Abyste jej mohli ovládat, stiskněte tato tlačítka a pak jím lze normálně pohybovat. Využití najdete třeba při bránění rohových kopů, příjmu výkopů od branky atd. Zajímavou parádičkou, která prý dělat jde, ale mě se ještě nepodařila, je otočka s míčem o 360 stupňů. Provádět by měla jít tak, že při vedení míče zakroužíte pravým analogovým ovladačem dokola. Ke kličkování, klamání tělem a změnám herního tempa bych rád připomněl jednu praktickou zkušenost: začnete-li tímto způsobem hrát, přijde na řadu i spousta faulů ze strany počítače. A to je jenom dobře. Zpočátku jsem měl pocit, že počítač použije nedovolený zákrok jen mimořádně, ale to bylo v začátcích, kdy jsem hrával hurá stylem a honil se s míčem sem tam. V okamžiku, kdy jsem přešel k obtížnostem, kde toto naivní pendlování přestalo mít efekt, musel jsem se prokousat změnou taktiky a sáhnout k podstatně důslednejší kombinaci a hře tělo na tělo. A s tím přišlo to, co mi do té chvíle tolik chybělo – fauly a z nich pramenící standardní situace. V podstatě by se dalo říct, že jakmile vás začne počítač faulovat, jdete na to dobře. • Práce s golmanem Pro dobrou obranu je třeba správně používat i golmana. Ten se sám o sobě chová dost šikovně a vybíhá si pro míče třeba až k hranici vápna, ale i tak je dobré jej sem tam ručně pošťouchnout. Slouží k tomu klávesa (standardně trojúhelník), jejímž držením v okamžiku, kdy má na kopačkách míč váš soupeř, vyženete golmana vstříc míči. Dá se tak zlikvidovat samostatný únik už v jeho zárodku, ale nezapomínejte takto bránit třeba i rohové kopy. Golmanem se tak dá naběhnout pod centr a sebrat míč útočníkovi před hlavou. Druhý způsob, jak ovládat golmana, spočívá ještě navíc v držení klávesy L1. Tím se dostanete do režimu, kdy lze golmanem libovolně pohybovat, což je na jednu stranu paráda, ale je potřeba to umět, abyste neodběhli úplně mimo. • Centry a střelba Centrování i střelbu lze provádět rovněž několika způsoby. Centry je možné posílat na vzdálenější hráče, ale i na hráče stojící v daném směru blíž k vám (dvojitý stisk tlačítka pro centrování). Stisknete-li centrovací tlačítko třikrát, poletí míč víc při zemi. Chcete-li naopak, aby letěl centr vysokým obloukem, stiskněte při něm i tlačítko R2. U střelby má délka držení klávesy vliv na její výšku. Přesto se dá síla střely hodně měnit a hraje na ni vliv i řada faktorů vycházejících z aktuálního postavení hráče vůči míči a vzhledem k brance. Krom běžné střely lze třeba lobovat golmana přidržením klávesy L1 a následnou střelou. Druhý způsob lobování provedete nejprve stisknutím střely a poté tlačítka R1. Střelbu po zemi provedete tak, že při míření použijete i směr dolů. Přihrávat, centrovat nebo střílet lze i „z první“, když patřičnou klávesu stisknete v době, kdy míč na hráče teprve letí. Zmíním i ručně řízené přihrávky, které se provedou do směru, kterým se hráč právě dívá. Vlastní přihrávku provedete stisknutím a podržením tlačítek R3 anebo L3 – přihrávka poletí po zemi či vzduchem. • Přímé a rohové kopy Standardní situace vyžadují nácvik a to možná ještě větší než ostatní herní prvky. Kopy jsou výborně zpracované, včetně volitelné síly nebo falše a chování míče při nich vypadá hodně přirozeně. Při jejich nácviku je třeba stejně jako v reálu zvažovat, zda dát přednost razanci před přesností, a záleží i na výběru exekutora, který by pak měl mít příslušné statistiky na dobré úrovni. Je rozdíl v kopání přímáků zblízka či na dálku. U blízkých je totiž zeď hodně blízko branky a přehodit ji a zároveň trefit tak, aby šel míč pod břevno je kumšt, který je potřeba nacvičit. Nezapomeňte ani na možnost nekopat přímo, ale nacentrovat míč do vápna, odkud je dobrá šance skórovat hlavou, nůžkami, volejem apod. Zeď se vám může podařit sem tam i prostřelit, což opět odpovídá realitě a tomu, jak se hráči v ní zachovají. A nevylučujte ani možnost střílet okolo zdi při zemi, což se také někdy může ujmout.
